Antonín Sládek, bohém, který část uměleckého života prožil v Uh. Hradišti (studoval na SUPŠ). Ať už jeho obrazy nebo kresby pojednávají jakékoliv téma, uchovávají si ve své upřímnosti vnitřní čistotu. Daří se jim pozastavovat čas a zdá se, že je vlastně svým způsobem relativizují. To není staromilství. Je to jen důkaz, že tradiční malířské prostředky můžou pořád ještě obstát i v době, která dává přednost „rychlejším médiím“. Malby Antonína Sládka oživují zájem o žánry už skoro zapomenuté, jakými jsou zátiší, prchavé pouliční výjevy, pohledy z okna ateliéru, neokázalé portréty vznikající v kavárnách, hospodách a bistrech, krajiny rodící se přímo v krajině, v plenéru. Často také maloval ženy, které se pro něj staly trvalou inspirací. Důležitou součástí jeho tvorby je také práce pro film – filmové plakáty, portréty herců, režisérů, významných osobností filmového světa.