Narozen 12. září 1925 v Praze, zemřel 3. března 1988 v Praze. Malíř, grafik, typograf a scénický výtvarník.

Studoval na grafické skole Officina Pragensis (1942-1944; Jaroslav Šváb) a Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (1945-1950; Emil Filla). Kolektivně vystavoval od roku 1945, samostatně od roku 1957. Člen skupiny Máj (od roku 1957).

V letech 1953 až 1985 vytvořil celkem 147 plakátů (67 divadelních, 51 výstavních, 29 filmových).

Po studiu se záhy plně orientoval na scénickou tvorbu, v níž také vynikl. Již od roku 1953 spolupracoval s divadlem E. F. Buriana, v letech 1962-68 s divadlem Na zábradlí, od roku 1969 především s Činoherním klubem.
Prvotní malířskou inspiraci surrealismem (Deux visages, 1945) Fára postupně převedl k poetice absurdnosti, kterou realizoval technikou koláží či asambláží (Hrací stůl, po 1965; Král Ubu, 1981; Přejetý anděl, 1988). Patřil k zakladatelům naší akční scénografie. Znám je především svými návrhy na Jarryho Krále Ubu (1964), Čekání na Godota Samuela Becketta (1965), Čechovův Višňový sad (1969), Hrabalova Něžného barbara (1981). Od něho pochází obálka, ale i grafická úprava časopisu Divadlo v letech 1958-70, podílel se rovněž na grafických úpravách všech významných publikací o divadle.